Návštěva německé mateřské školy ve Wandlitz
Naše škola se zúčastnila týdenního pobytu v německém městečku Wandlitz, kde jsme navštívili mateřskou školu, a měli tak možnost zjistit, v čem se naše české školky liší od německých.
Po příchodu do školky jsme se rozdělili na skupiny po pěti lidech a každé skupině bylo přiděleno jedno oddělení pro vlastní pozorování. Naše skupina měla možnost sledovat řízenou činnost nejstarších dětí – předškoláků. Na programu měly děti upevňování matematických vědomostí. Děti seděly v kroužku a jedno dostalo plyšovou hrací kostku. Spočítalo, kolik je puntíků na vrchní stěně, kolik by jich bylo, kdyby jeden puntík přibyl nebo naopak, kdyby bylo o jeden puntík méně. Po splnění tohoto úkolu byla kostka předána dalšímu dítěti. Když se vystřídaly všechny, každé dítě dostalo list se cvičením pro přípravu do školy. Každé dítě pracovalo samostatně a práce byla zaměřena opět na rozvoj matematických představ. Cvičení bylo prováděno na stejném principu jako předcházející činnost. Hotové úkoly paní učitelka kontrolovala a na případné chyby se snažila upozornit tak, aby si dítě chybu našlo samo. Nakonec si všechny příklady ukázali na tabuli. Během práce učitelka děti chválila a ty se snažily pracovat co nejlépe. Byly ukázněné, tiché, hlásily se a bylo vidět, že je to baví.
Následovala svačina, kterou si děti přinesly z domova. Ta obsahovala pouze ovoce nebo zeleninu. Po jídle se děti ustrojily a odešly na školní zahradu. Hrály si tam děti téměř ze všech oddělení a měly naprostou volnost. Řádily na kolech, na autíčkách nebo si hrály na písku. Zaujalo nás, jak starší děti pomáhaly mladším kamarádům.
My jsme si zatím šli prohlédnout interiér školky. Byly tam třídy s dvouletými i mladšími dětmi. Ty nejmenší vozily učitelky v obrovském vozíku se sedačkami.
Po prohlídce školky nás ředitelka seznámila s denním režimem a různými činnostmi, které pro děti připravují. Seznámila nás s osnovami, podle kterých se děti připravují do školy.
V Německu se od nejútlejšího věku dětí klade důraz na samostatnost a individuální rozvoj osobnosti. Jinak jsem velký rozdíl mezi německou a českou školkou nepozorovala.
Nejvíce na mě zapůsobilo, jakou autoritu mají učitelky, s jakým nadšením děti pracují, zajímá je všechno nové a snaží se ukázat, co už umějí. Mně osobně by se líbilo v této školce pracovat.
Na otázku, co se studentům nejvíce ve školce líbilo, odpovídali – ukázněnost a velká samostatnost dětí, uspořádanost, autorita učitelek, pohoda, vybavenost a pestrost tříd. Za významné plus považovali jesle, kde se tomu všemu učily děti od nejútlejšího věku.
Lenka Kopecká, V2.B
